neděle 28. května 2017

Povídačka rozbalovačka #89

Ahoooj!
Všechny Vás vřele vítám u nové Povídačky rozbalovačky.

Opět nastává čas, kdy nestíhám, ale přitom jsem maximálně spokojená. To je tak, když se Vám sejde osm úžasných recenzních výtisků a Vy nevíte, čím začít (nakonec je z toho depka) 👀
Což znamená i smršť Vámi oblíbených Povídaček rozbalovaček a Knihodojmů. 

Každopádně dnes si probereme novinku z nakladatelství Slovart, která otřásla světem, Českou republikou a hlavně fanoušky Cassandry Clare.
Všichni už asi víme, co? 💘


Ještě než se dostaneme k samotné knize, chtěla bych tu probrat nový label Slovartu.
Stejně jako mnoho dalších nakladatelství se i Slovart začínal poslední dobou orientovat i na YA literaturu. Ta je samozřejmě čím dál více oblíbená a já jsem tak v sedmém nebi, protože čím více čtenářů, tím více knih.
Na Vánoce jsem se Slovartu ptala, zda neplánuji vydat nějaké další knihy od Cassandry Clare, protože vydaly ilustrovanou knihu Kdo je kdo ve Světě stínů (Knihodojmy zde), a tak jsem viděla potenciální šanci na vydání novinky, která bořila rekordy v zahraničí.
Při odpovědi jsem málem dostala infarkt, protože Slovart sliboval vydání novinky Lady Midnight. Pro mě, největšího fanouška C. Clare, bylo těžké se rozhodnout, zda brečet nebo se radovat štěstím.
To jsem trošku odběhla, ale Slovart v květnu vyšel na povrch s novým, dá se říci, ,,podnakladatelstvím" či edicí BookLab, která se bude věnovat YA literatuře a myslím, že když jejich první kniha je česká Lady Midnight, tak je to záruka dalších úžasných knih, které najdou český překlad ❤


Paní půlnoci.
Jak já jsem se modlila, aby u nás vůbec vyšla. Dočkala jsem se, konečně ji držím v rukou a tetelím se blahem.
Ke grafice- nádhera. Jsem neskonale vděčná Slovartu, že nechal původní obálku a i původní název, protože je to prostě dokonalé. Obálka odráží světlo a tím i lehce mění odstíny barev na obálce. Co mě ale dost štve je nejen paperback, ten bych ještě přežila, ale tenké stránky, na kterých jsou natištěná miniaturní písmenka. Nesnáším malá písmenka. Jsem člověk, který u čtení usíná, malá písmenka na mě působí jako uspávadlo působící do pěti sekund. Navíc se tak kniha čte třikrát pomaleji, než kdyby byly písmenka standardně velká. 
Proto bych vzhled do příští knihy ještě vypilovala, protože vím, že nejsem jediná, která by si obzvlášť u této knihy klidně stovku připlatila za hardback, větší písmenka a stránky, které se do 10-ti let nerozloží.

Příběh Paní půlnoci volně navazuje na mé milované Nástroje smrti.
Důležité je říci, že knihu právě čtu, a tak už mohu něco posoudit a jedna z věcí je zahřání u srdíčka pokaždé, když je v knize zmínka o Clary, Jacovi, Temné válce, Simonovi, Izzy,... je příjemné vidět, že i autorka na tyto hrdiny nezapomněla.
Každopádně jsme se vzdali Newyorského institutu a nacházíme se v Los Angeles. Pořád ale sledujeme svět, který se skrývá v civilním=lidským.
Hlavní hrdinka Emma, v posledním díle Nástrojů smrtí dvanáctiletá holčička, zde již dospívající žena, touží po pomstě. Vrah, který při Temné válce nemilosrdně zabil její rodiče a vyryl do nich text v neznámém jazyce se pravděpodobně znovu objevil na scéně a Emma je ochotná udělat cokoliv, aby nejen zjistila identitu vraha, ale aby se za smrt svých rodičů pomstila.
Zároveň tu máme Juliána, což je Emmin parabatai, tudíž nejlepší přítel. Kdo jste se ještě s světem Lovců stínu nesetkal: parabatai je nepopsatelně silné pouto mezi dvěma lidmi. Při obřadu si dva lidé navzájem tuto runu (dalo by se říci tetování s magickými silami) nakreslí a tím svoje pouto navždy ztvrdí. Od té doby jsou jeden. Zlomení tohoto pouta je velice bolestivé a zdrcující. Ačkoliv parabatai se navzájem milují, nesmí to být láska milenecká a právě to je i jeden z problému v této knize.


Cassandra Clare je celosvětově známá americká autorka fantasy sérií.
Za nejznámější bych určitě označila šestidílnou sérii Nástroje smrti, o kterých si u mě na blogu také můžete přečíst a která se dočkala i filmového zpracování. Bohužel ale jen prvního dílu, protože diváci první díl moc v oblibě nemají (ehm, ehm... já jsem zrovna ta, která na film a samozřejmě i na knihu nedá dopustit).
Dále autorka napsala Pekelné stroje, které se stejně jako Nástroje smrti odehrávají ve Světě stínů, akorát několik tisíc let před příběhem NS. Autorka začala nedávno spolupracovat s Holly Black a společně píší sérii Magisterium. U nás vyšly zatím tři díly a v zahraničí čtyři. Od Holly Black jsem nedávno četla knihu Nejchladnější dívka ve Městě Chladu a mohu Vám říci, že se opravdu těším na její spolupráci s Cassandrou, protože podle mých propočtů to bude srdcová záležitost.
Cassandru Clare jsem začala číst v na konci roku 2015 a od té doby je to moje TOPka. Svět Lovců stínů je promyšlený, magický, drsný a jednoduše dokonalý. Zároveň je její styl psaní čtivý až do té míry, že knihy čtete na jeden zátah. Nemůžete se odtrhnout a po dočtení už navěky žijete napůl jako Lovec stínů.

Jsem neskonale vděčná Slovartu, že Lady Midnight přeložili a vydali.

Momentálně jsem v necelé polovině a mohu Vám říci to, že chybu rozhodně neudělali.
Svět Lovců stínů je plný temnoty a jak víme, temnota je neodolatelná.
Jak jste na tom s Cassandrou Clare Vy? Co říkáte na tento nový label nakladatelství Slovart? :)

Mockrát děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku :)
Knihu koupíte např. zde :)


8 komentářů:

  1. pro Pani pulnoci zitra asi poletim :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Nástroje smrti jsem si oblíbila, ale poslední díl jsem ještě jaksi nečetla a asi to hodlám napravit! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to naprav, stejně jako ostatní je perfektní <3

      Vymazat
  3. Tahle knížka mě docela láká, ať se ti líbí :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jo jo, temnota je neodolatelná. Mě se Nástroje smrti moc líbily, k Pekelným strojům jsem se zatím bohužel nedostala, ale podobně jako Temné lsti to mám rozhodne v plánu :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo se k PS ještě nedostal :D

      Vymazat